4.Velká medvědice
Kmenové vědomí je vědomí větší skupiny bytostí, která vystupuje a spolupracuje společně tak , aby byl naplněn společný záměr a cíl. Je to společenství mnoha rodin, které se navzájem v různých časech spojují a jejichž zkušenosti jsou vyššího řádu, než jen rodiny. Nicméně rodina tvoří stále základ a může se více a důvěrněji rozvíjet a bezpečí je zajištěno kmenem. Hlavními tématy jsou spolupráce, společný ,, lov“ , společné práce a vzájemná pomoc. Úspěch jednotlivce je úspěchem celé skupiny a přináší rozkvět celého kmene. Stejně tak neúspěch dopadá na celý kmen. Každý je důležitý. Dokonale zde funguje výměna energie a vzájemná podpora.
Velká medvědice vyjadřuje stabilitu a hluboké kmenové mateřství. Moudrost stařešinů a sílu z poznání.
Esence uvedeného souhvězdí harmonizuje lidské vědomí a následně i tělo do souladu s úrovní vědomí KMENOVÉHO.
Harmonizuje a podporuje bratrství kmenu, rodinu a bezpečí rodiny, teplo, spočinutí, lásku, mateřství.
Hvězdy Akor a Mizar
Původ jména
Velká medvědice byla jedním ze 48 souhvězdích popsaných Ptolemaiem. Aristoteles uvedl toto souhvězdí ve své Metafyzice, přičemž hájil názor, že k tomuto souhvězdí nepatří pouze sedm hvězd Velkého vozu, ale hvězd dvanáct. Velká medvědice je jedno z nejznámějších souhvězdí, zmiňované osobnostmi jako byli např. Homér, Spenser, Shakespeare, Tennyson, a Bertrand Cantat.“. Hvězdy tohoto souhvězdí jsou také popsány ve Starém zákoně v knize Jób.
V tomto souhvězdí si představovalo medvěda mnoho civilizací. V jedné báji společně se sousedním Malým medvědem tvoří základ mýtu o Kallistó. Princezna Kallistó zaujala nejvyššího boha Dia tak, že se rozhodl zmocnit se ji násilím. Z jejich spojení se narodil syn, který dostal jméno Arkas.[1] Diova žárlivá manželka, Héra, se rozhodla pomstít a proměnila Kallistó v medvědici, která byla nucena toulat se po lesích. O mnoho let později se Arkas, který zatím vyspěl v mladého muže, jednoho dne vydal, jako již vícekrát, se svými přáteli do lesů na lov divoké zvěře. Zde natrefil na svou změněnou matku, která když ho spatřila, chtěla ho obejmout. Arkas proti ní napřáhl v obraně oštěp. Aby zabránil matkovraždě a protože nemohl zrušit předchozí čin jiného boha, proměnil Zeus Arkase také v medvěda a spolu s Kallistó ho přenesl na oblohu.
Protože medvědi nemají dlouhý ocas, bylo často spekulováno, že Alioth, Mizar a Benetnaš jsou tři medvíďata následující svou matku nebo tři lovci. V Bibli (v knize Jób 9:9 a 38:32) je toto souhvězdí uváděno spolu s Orionem a Plejádami (Velká medvědice byla přeložena v české bibli jako lev – ekumenické vydání z roku 1985, zatímco ve Vulgátě jako Arcturus).
Dříve však viděli Řekové v jasných hvězdách tohoto souhvězdí zlatá jablka (3 jasné hvězdy v ocasu) rostoucí na stromě (někdy představovaném slabšími hvězdami ve zbytku souhvězdí). V souhvězdí Malého medvěda byly viděny Hesperidky, Nymfy, které měly za úkol ona jablka hlídat a zkomplikovaly tak jeden ze dvanácti řeckého hrdiny Hérakla. Tyto dvě skupiny hvězd společně s Váhami, Pastýřem a Drakem mohli být tedy inspirovány mýtem o zlatých jablkách, která zajišťovala věčné mládí.
Irokézové interpretovali Alioth, Mizar a Benetnaš jako tři lovce sledující velkou medvědici. Podle jedné z verzí jejich mýtu první lovec (Alioth) nese luk a šípem zasáhne medvěda. Druhý lovec (Mizar) nese na svých ramenou velký hrnec na vaření medvěda zatímco třetí lovec (Benetnaš) vleče hromadu dříví na rozdělání ohně pod hrncem. Medvěda si v tomto sektoru oblohy představovali také Sumerové, Babyloňané, Asyřané, Peršané, Féničané a národy v severní Asii. Odtud se patrně představa medvědice přenesla k indiánům do severní Ameriky.
V hinduistické mytologii je sedm nejjasnějších hvězd souhvězdí ztotožněno se sedmi mudrci a souhvězdí se nazývá Saptarshi Mandalam.