„Osvobodit lidstvo“ to je jediná vášeň Sri Ammy a Bhagavana. Energie této vize je vetkána do každé aktivity hnutí Jednoty. Kořeny této vášně se dají vysledovat až do bodu kdy Sri Bhagavanovi byli tři roky. Skrze jeho vědomí vždy prožíval, že celý vesmír je jeho součástí. Jakmile začal Sri Bhagavan poznávat ostatní lidi, tak si začal uvědomovat, že lidé neprožívají svět stejným způsobem jako on. Cítil, že se lidé vnímají odděleně od zbytku světa. Objevil, že tento pocit oddělené existence je příčina lidského utrpení. Tento poznatek o stavu lidstva předznamenala jeho budoucí práci. Sri Bhagavan cítil, že lidské vědomí je schopné prožívat mnohem širší a bohatší realitu než jakou prožívají nyní. Znovunavrácení člověka do velkolepé nádhery jeho přirozeného stavu bytí se pro Sri Bhagavana stalo vášní.
Takto se zrodila vize.
Přirozeností existence je blaženost, kterou provází ušlechtilé kvality jako je láska, soucit, vzájemná propojenost a ticho. Lidské vědomí je spoutáno koncepty, idejemi, podmiňováním a mentálními konstrukcemi. Sri Bhagavan pozoroval „Když je vědomí očištěno od všech znečištění tak to co zůstane, je láska, čisté vědomí nebo bůh“. Proto Sri Bhagavan definuje Osvícení nebo Jednotu jako „osvobození od samotného života“. Tato absolutní nepodmíněná svoboda, o které Sri Bhagavan mluví je popsána následujícími verši o osvícení.
‘Moksho nama jeevasya vimuktihi ethasmath
…..iti satyam satyameva stayam’
Osvícení
je
Osvobození od života
je
Osvobození od smyslů
je
Osvobození od „já“
je
Osvobození od mysli
je
Osvobození od vědomostí
je
Osvobození od podmiňování
je
Osvobození od společnosti
je
Osvobození od práce
Toto je pravda.
-Sri Bhagavan |
Osvobození od života
Osvícení v jádru znamená „žít život“. Starodávné skripty definují osvíceného člověka jako někoho, kdo je schopen ovládat svoje smysly. Podle Sri Bhagavana je to naopak osvobození smyslu od jejich sevření myslí. Mysl svým posuzováním a komentáři narušuje, každý smyslový vjem, který je pak méně svěží a bez života. Právě tato interference mysli narušuje nervový systém člověka, který je schopný generovat blaženost při jakémkoliv smyslovém vjemu ať už to je zrak, sluch, čich, chuť nebo dotyk nezávisle na tom co je předmět prožitku. Takže ten, jehož smysly jsou osvobozeny, překonává život skrze mysl a prožívá život skrze smysly.
Osvobození od „já“
Já je pocit oddělené existence. Jakmile tu je „já“ a „to ostatní“, tak je výsledkem strach. Strach z to co mi někdo (něco) může udělat. A z tohoto strachu se rodí úsilí přežít, porovnávání, žárlivost, nenávist. Sri Bhagavan říká „Já je jenom koncept“. Koncept už podle definice znamená něco, co doopravdy neexistuje. Je to iluze.
Osvobození od mysli
Populární názor o osvobozené mysli je, že skrze utišení mysli vstoupíme do bezmyšlenkového stavu nebo že skrze transformaci mysli budeme prožívat vnitřní svobodu a mír. Osvobození, o kterém mluví Sri Bhagavan není ani jedno z nich. Je to utišení snahy zastavit nebo změnit mysl. Pak jsme svobodní i s myslí. Mysl a její obsah, pak existuje nezávisle a je tu pouze jako pomoc s praktickými záležitostmi v životě a už dále neinterferuje s prožíváním života.
Osvobození od vědomostí
Když Sri Bhagavan mluví o osvobození od vědomostí, tak tím myslí osvobození se od pout vědomostí ne od vědomostí samotných. Pokud se vědomosti nepřemění ve zkušenost (prožitek), tak se z nich stává omezení pro jakoukoliv budoucí zkušenost. Takové vědomosti, které jsou překážkou v prožívání života jsou jen břemenem a otroctvím. Takové je třeba odložit.
Osvobození od podmiňování
Celé staletí člověk vytvářel ideály jako komunismus, kapitalismus, rovnost, nacionalismus, náboženství, atd. Tyto ideje a koncepty si žijí vlastním životem. Využívají naše životy pro své přežití. Vstoupí do nás jako „myšlenkový vir“, který pak ovlivňuje každou životní zkušenost. Osvobození od podmiňování neznamená být vyprázdněn od všech idejí a konceptů ale znamená to svobodu si je volit podle aktuálních životních potřeb.
Osvobození od společnosti
V konečném důsledku je člověk svázán už samotným konceptem „svobody“. Myslí si, že svobody dosáhne tím, že bude bojovat proti existujícímu systému a společenským normám. „Svoboda“ je v podstatě vnitřní stav bytí, ve kterém již nejsme motivováni strachem. Pak již necítíme útlak či odpor k systému, pravidlům nebo k hodnotám na kterých stojí společnost. Svoboda není revolta proti něčemu. Je to stav vědomí, který není v opozici (vnitřně v konfliktu s tím co je).
Osvobození od práce
Sri Bhagavan rozlišuje aktivitu od akce. Aktivita je útěk od vnitřní prázdnoty nebo bolestivé existence. To je nás důvod pro nějakou činnost. Pracujeme, řídíme auto, vaříme, uklízíme, modlíme se, protože zatím je vždy psychologická potřeba, kterou chceme uspokojit. O Akci se jedná v případě, kdy pro ni existuje nějaký důvod nebo účel, který leží ve fyzických příčinách a ne v psychologických. Prožitek je pak cíl sám osobě. Je to vyjádření vnitřního stavu radosti a svobody. Když osvícený člověk pracuje, tak je osvobozen od tyranie práce. |
