Tato Kariaya siddhi Ganapathy yagya je zdarma pro každého kdo se zúčastnil alespoň jednou v roce 2020 zde pořádaných yagya. Stačí se pouze přihlásit.
Mantra: Om kariaya siddhi ganapathaye namaha
Kariaya siddhi lze přeložit jako naplnění, „dokonalost“, „úspěch“, „dosažení“ nebo „úspěch“
Tato yagya se provádí ve vztahu k našim přáním. Tedy pro jejich naplnění a pro jejich úspěch v našem světě. Ganeša je považován za odstraňovatele překážek a dává požehnání do všech činností a vztahů v jakékoliv lidské činnosti. Tato Yagya se také navrhuje, když člověk vnímá nepředvídatelné překážky ve vztazích, rodinném prostředí, zdraví, financích, podnikání, politické i sociální kariéře a třeba i pro získání podpory přírody. Dále se provádí pro nalezení duše, pro zlepšení shody v manželském životě nebo pro děti atd.. Prostě všude tam, kde cítíme nějaké problémy, pnutí a negativní energie a pocity. Nutno také podotknout, že jsou to hlavně překážky v naší mysli, víře a představách.
Ganeša je symbolem klidu, pravdy a obětavosti. porozumění, symbolem pro světský úspěch a včetně literární činnosti..
Co získáte účastí na této yagya:
- požehnání pro rozpuštění nejen vnitřních překážek
- požehnání pro vítězství v různých oblastech života ( rodina, partnerství, práce, komunita, sporech atd.)
- splnění svých přání
- požehnání v oblasti zdraví, bohatství, prosperity, potěšení v každodenním životě
- provádí se také ke kontrole nepříznivého účinku planety Ketu.
- požehnání moudrosti a schopnosti jasného vnímání
Výraz „Ganéša“ se skládá ze dvou slov, prvním je GANA, což v překladu znamená „veškeré bytí, které má jméno a formu“. Druhým je slovo ISHA, které se překládá jako „Pán“, nebo také „Mistr“. Ganéša je jméno, jež bylo dáno druhému synovi Šivy, neboť právě on se stal pánem veškerého světa.
Ganéša, nebo také Ganapati, je nesmírně populárním bohem hinduistického naboženství i budhismu. Je vzýván za účelem odstraňování překážek, hlavně na počátku všech důležitých věcí a činů, jako je třeba cestování, stavba domu, psaní knihy nebo jen dopisu, ale také pro obdržení paranormálních sil a schopnosti rozlišování. Je rovněž bohem vzdělání, poznání a moudrosti, literatury a také krásných umění.
V hinduistické tradici existuje mnoho legend týkajících se nejrůznějších démonů, kteří byli vyhnáni či poraženi Ganéšou, a proto může jeho vzývání pomoci člověku zvítězit nad nižšími tendencemi osobnosti, jako je pýcha, marnivost, sobectví, hněv, arogance, negativita, pochybnosti apod.. Vnímání Ganéši jakožto božské síly má za následek kontrolu a zklidnění mysli, stejně tak dobře jako rozptýlení pochybností.To je také důvod, proč je Ganéša chápán jako nejvhodnější božstvo k odstraňování překážek. Víra v něj vytváří ohromnou sílu, která mění směr obvykle klesajícího proudu energie v nás, jenž se tak obrací vzhůru a dovoluje takto aktivaci vyšších silových center v naší bytosti. Božský Ganéša je neoblomný. Dává pevnost a stálost těm, kteří na něj meditují při počátku všeho světského i duchovního konání.
V Mugdala Puráně se praví: „Ganéšovo lidské tělo představuje TVAM (ty – jsi), sloní hlava je TAT (Brahman – Bůh) a společně značí jednotu mezi těmito dvěma aspekty. Ganéšovo tělo je tedy viditelnou manifestací nejvyšší reality Boha, což je vyjadřováno slavným „TAT TVAM ASI“, tedy: „Ty jsi To (Brahman či Bůh).“
Jiným vysvětlením je, že Ganéšova hlava obecně vzato představuje Átman (nejvyšší skutečnost), zatímco jeho tělo od krku dolů symbolizuje máju, princip jevové existence. Prolnutí Átmanu do jevového světa je dosaženo skrze mysl a řeč.
Sloní hlava představuje věrnost, inteligenci a sílu. Z té většinou vyčnívá jen jeden kel, který odkazuje na schopnost překonat veškeré formy dualismu. Jeho velké uši symbolizují moudrost a schopnost naslouchat zejména těm lidem, kteří vyžadují pomoc. Ganéšův záměrně zakřivený chobot má představovat jeho schopnost odlišit skutečnost od iluze, naproti tomu symbol na čele symbolizuje jeho umění měřit minulost a budoucnost.
Sloní břicho podle tradice obsahuje vesmíry a symbolizuje štědrost přírody a vyrovnanost. Každá noha Ganéši je obvykle v jiné poloze – jedna je zvednutá a druhá na zemi a naznačují tak důležitost jednak žití a jednak samotného bytí. Čtyři paže představují mysl, intelekt, ego a svědomí. V jedné ruce třímá obyčejně sekeru, která má za úkol ničit překážky a vést muže ke spravedlnosti. V druhé ruce má obvykle bič jako symbol síly. Třetí ruka symbolizuje požehnání, ochranu a úkryt. Čtvrtá ruka je v pozici lotosového květu.Purány předkládají mnoho verzí Ganéšova narození, jeho původu a sloní hlavy. V Šiva Puráně se praví, že Ganéša byl stvořen z masti určené ke koupelím (ubtan), kterou Párvatí, Božská matka, sňala ze svého těla. Jednoho dne si prý Párvatí během přípravy své koupele uvědomila, že chybí strážce jejích apartmá. Proto sňala ze svého těla kousek mýdla a vymodelovala z něj dítě, kterému pak vdechla životní sílu (pránu). Toto dítě pak pověřila úkolem, aby se stal jejím strážcem a poučila jej o tom, aby nepouštěl kohokoli k branám paláce. Tento dětský strážce uposlechl matčina slova a posadil se venku před palác s žezlem v ruce.Právě v tuto dobu se Šiva rozhodl, že svoji milovanou ženu Párvatí navštíví, a přišel k paláci. Protože mu malý strážce bránil ve vstupu, Šiva se na něj rozzlobil a chlapci pohrozil, ten však byl velice neoblomný a mohl být poražen jen s podporou démonů a bohů současně. Šiva se pak nesmírně rozzuřil a usekl chlapci svým trojzubcem hlavu. Když jeho Božská Matka zjistila, co se stalo, byla velmi nešťastná a požádala Šivu, aby ho přivedl znovu k životu. Šiva tedy začal pátrat po nějakém dítěti, které by spalo směrem k severu, aby mu usekl hlavu a umístil ji na mrtvé chlapcovo tělo. Byla však noc a všechny matky spaly a své děti svíraly pevně v náručí, proto nemohl Šiva vzít hlavu žádného z nich. Nakonec však spatřil malé slůně, jak klidně spí vedle své matky zády k sobě a rozhodl se tedy dát přednost této možnosti. Vzal hlavu slůněte a spojil ji s tělem chlapce, který střežil palác a takto jej přivedl zpět k životu.
Šiva dal chlapci jméno Ganapati, učinil jej vůdcem svých vojáků a rozhodl, že by ho měl každý člověk uctívat před tím, než vykoná nějakou významnost činnost.
Patron stoupenců Šivy
Existuje poučný příběh, který odhaluje způsob, jak se stal tento bůh patronem „ganas“ – stoupenců Šivy z hory Kailas a obecně všech bytostí, a tak získal své jméno „Ganéša“.
V pradávných časech byl Šiva jediným Pánem všech bohů, polobohů, lidí, démonů, zvířat, hladových duchů a všech ostatních existujících bytostí. Ale protože prodléval nepřetržitě v božské extázi (samádhi), byla s ním pro všechny bohy a ostatní bytosti velice obtížná řeč. Kdykoliv měli nějaké problémy, museli strávit dlouhé hodiny zpěvem hymnů, velebením a modlením se k Šivovi, aby znovu získal obyčejný stav vědomí. Z toho důvodu Ganas cítili, že potřebují jiného vůdce, jehož by mohli snadněji požádat, aby řešil jejich problémy a aby je ochraňoval v časech nouze.
Přišli tedy s touto záležitostí k Bráhmovi, ale on sám jim nedokázal pomoci a poprosil tedy o pomoc Višnua, aby přesvědčil Šivu, aby jmenoval nového Ganapati (vůdce Ganas). Višnu navrhnul, aby byl vybrán jeden z jeho synů: Kartykeya (jenž je znám jako Subramaniyam) nebo Lambodar. Aby zjistili, který z těchto dvou si více zaslouží titul Ganéša, vybrali všichni bohové a polobohové k tomuto ustanovení zápas.
Ve stanovený den se všichni shromáždili na místě zápasu, Višnu byl rozhodčím. Šiva a Párvatí, kteří byli také přítomni, se usadili v samotném středu. Ve stanovenou chvíli Višnu soutěž odstartoval. Oba soutěžící měli vyrazit kolem vesmíru a ten, který by dorazil jako první, by získal titul Ganéša, Pán všech Ganas (bytostí).
Po startu odletěl Kartikeya pryč na svém nesmírně rychlém pávovi, aby obletěl celý vesmír tak rychle, jak je to jenom možné. Ganéša však zůstal sedět na své kryse, aniž by se přitom pohnul z místa. Když Višnu takto Ganéšu viděl, vybízel ho, aby si pospíšil. Jeho naléhání se Ganéša jen zasmál a více se věnoval uctění nohou svého otce a své matky, až poté pokorně pozdravil i všechny ostatní přítomné bohy a polobohy a zvedl se na své kryse.
Všichni zůstali udiveni, protože Ganéša místo toho, aby odletěl do vesmíru, oblétl jen okolo Šivy a Šakti. Potom se vrátil na místo startu, poklekl před svými rodiči a pravil: „Můj úkol je splněn, měl jsem obletět celý vesmír.“ „Ne, nesplnil jsi úkol!“ vykřikovali ostatní bohové a polobohové. „Nikam jsi přece neletěl, jsi jen líný!“
Ganéša se obrátil na Višnua, ruce složil jako při modlitbě a pravil: „Vím, že ty rozumíš smyslu mého počínání, ale aby tomu mohli dobře porozumět i ti ostatní, musím ještě říci následující: dokončil jsem svůj úkol a obletěl jsem celý vesmír, neboť celý tento svět jevů, názvů a tvarů není ničím jiným, než projevem mé Božské Matky a mého Božského Otce. Oni jsou pramenem všeho, co existuje. Odletěl jsem k prameni, kterým je Pravda, esence veškeré existence a všech úkazů. Vím, že tento svět je oceánem relativního bytí a že je omylem beze smyslu popřít absolutní Pravdu tak, aby byl obletěn svět iluze. Můj bratr ještě stále krouží ve vesmíru. Až dojde k Pravdě, bude to ta stejná Pravda, která je jedinečná a vzhledem k níž vše ostatní je iluzí, včetně vás i mě.“
Toto sdělení přineslo záblesk opravdového porozumění jeho posluchačům, kteří byli celí udiveni a potěšeni nad jeho moudrostí. Schvalujíce jeho moudré rozhodnutí a poučné jednání, přijali tlustého Ganéšu za svého patrona. A zatímco Višnu už značil Ganéšovo sloní čelo symbolem vítězství (tilak), Kartikeya se vrátil zpět, znaven ze své cesty okolo světa. Rozzuřil se a protestoval proti Ganéšovu vítězství. Bohové však pověděli Kartikeyovi o jeho bystrosti a moudrosti a řekli mu také následující:
„Odletěl jsi směrem k hmotě, která je neskutečná. Obletěl jsi svět jevů, jehož existence je pouze relativní, a proto jsi nemohl přímo zakoušet konečnou Pravdu. To je zdroj. Svět úkazů je mája (iluze).“
Kartikeya si uvědomil, že byl májou ošálen a že jeho spěch do neustále se měnícího světa jevů byl marný a že i všechno jeho úsilí bylo marné, neboť se honil za přeludem. Kartikeya se choval jako všichni ostatní smrtelníci, kteří zaměňují svět názvů a tvarů za skutečnou realitu, čímž jsou lapeni májou. Přijal svou porážku a titul „Ganéša“ byl nabídnut tomu, jehož moudrost přesahovala hmotnou existenci.
Višnu rovněž rozhodl, že od tohoto okamžiku by měli všechny bytosti žádat o Ganéšovu přízeň na počátku veškerého svého počínání. Kdo jej vzývá tímto způsobem, nebude muset čelit překážkám během dosahování svých blahodárných cílů a jejich cesty budou jednoduché a bez těžkostí.
Jantra Ganéši
Meditace a koncentrace na jantru Ganéši poskytuje stav vnitřní rovnováhy.
Pozadí této jantry je pronikavě zelené. Zelená je směsicí teplé žluté a studené modré a proto je barvou rovnováhy. Delší soustředění se na zelenou dává vzniknout její doplňkové barvě červené. Červená je barvou lákající pozornost, je symbolem života a inspirace, revoluce a osvobození se od pravidel a omezení.
Osm okvětních plátků lotosu značí osm aspektů Prakrti (prvotní přirozené vlastnosti přírody), jsou to: 1. Éter, 2. Vzduch, 3. Oheň, 4. Voda, 5. Země, 6. Sattva, 7. Radžas, 8. Tamas.
Šesticípá hvězda je šafránové barvy a symbolizuje rovnováhu mezi mužskou a ženskou energií, vytvořenou vzájemným překrýváním mužského trojúhelníku s vrcholem směřovaným vzhůru a ženským trojúhelníkem s vrcholem směřovaným dolů.
Žlutý trojúhelník směřovaný vzhůru symbolizuje mužskou mízu (vitální esenci), elixír nesmrtelnosti. Barva tohoto trojúhelníku je totožná s barvou Ganéšovi pleti.
Bindu – bod, jenž je umístěný ve středu hlavního trojúhelníku, představuje samotného Ganéšu. Meditace na bindu je hlavním důvodem, pro který je jantra uctívána. Její barvou je zlatožlutá, která je současně vyzývající i relaxující.