Hovory o Já jsem projev 19. str. 91-92. O působení slova, o nutnosti prožitku, o plytkém poznání mysli, věta Já jsem vzkříšení a život. meditace.
Rozprava o Já jsem 30.5.2022
autor: Jan Rychlík | Kvě 30, 2022 | Blog, Rozprava o Já jsem | 11 Komentáře(ů)
11 Komentáře(ů)
Vložit komentář Zrušit odpověď na komentář
Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..
Tentokrát moje malé zamyšlení: Zhruba v červnu 2024 (- nebo i dříve?…to je teď už úplně jedno…) jsem se dostala na samé dno…i zdravotně…No a při jednom úklidu mé skříňky doma mi vypadla k nohám kniha ,,Hovory o já jsem,,…A protože náhody neexistují, do knihy jsem se hned začetla…a řekla si, to mělo být….nevypadla náhodou….Od té doby se věnuji čtení a poslechu denně… Poslech Hovorů o Já Jsem i Rozprav mi dává neskutečně moc…nelze slovy popsat…..Věty jsou to překrásné, plné pravdy, řekla bych, že naprosto geniální…a jde z nich obrovská síla… cítím vždy už jen při poslechu velice silnou energii… a také léčivé účinky, které to na mě má….za což z hloubky srdce nesčetněkrát děkuji…. Já Jsem….Já jsem Přítomnost Boží….Já jsem vzkříšení a život….a další úžasné a dokonalé věty….obrovská a jediná Pravda…Láska…síla těchto vět….nutno prostě prožít…zažít…alespoň já to tak vždy mám a tak to i cítím…Děkuji upřímně a z hloubky mého srdce za tuto cestu nás všech Domů….Děkuji tobě, Jane, zcela za vše, co pro nás všechny děláš…skutečně si toho moc vážím…Bůh ti žehnej…dnes a denně… Ptám se, proč voláme (většina z nás) Boha pouze když nám něco je? Když se necítíme dobře? Když přijde nemoc? Měla jsem to dosud i já…Skoro všichni to tak (myslím si) máme….Poslechem a čtením, kdy se do všeho hluboce ponořím, pokaždé zjišťuji, že JÁ JSEM je to nejvyšší….Co je vyšší? Peníze? Materialismus?… Ne…. Konečně je zde i krásná věta: JÁ JSEM to bohatství BOŽÍ….. To jediné, nejvyšší, v čemž je obrovská síla a pravda je JÁ JSEM….. Tímto chci říci, že jsem uvnitř mne rozhodnuta se této Cestě Pravdy věnovat i nadále…a stále……ne pouze jen tehdy, když přijde jakýkoliv problém v mém životě……Alexandra
Alexandro jsem rád a opravdu vděčný, že jsi se vrátila na cestu Já Jsem Boží Přítomnosti… je to jediná a konečná cesta uvědomění pravé podstaty své bytosti. Bůh i celé nebe nechť tě provází. Jan Ananda Shuruthi
Z celého srdce děkuji… Bůh žehnej tobě, Jane i všem tvým blízkým… Alexandra
Pondělí 7.10.2024: Dnes posílám své velké DĚKUJI, kterým vyjadřuji naprosto vše, tobě, Jane…Děkuji ti, že jsi mě včera zastavil…vážně ti upřímně děkuji…ty víš v čem a proč…Tisíckrát se ti omlouvám…vše jsem si uvědomila a dnes to konečně vidím….PROMIŇ mi….snad moji omluvu přijmeš….
Po mém návratu z dovolené jsem se cítila rozhozená jako snad nikdy…a ,,střílela,, kolem sebe….Říkala jsem si, co je to s tebou? Proč se necítím tak jako před odletem? To nejsem přece vůbec já? Měla jsem pocit, že jsem všechno uvnitř mne ztratila…že vše zmizelo….chaos ve mně….Přečetla jsem si včera všechny mé příspěvky zde…zcela všechny…a říkala si, kdo toto psal? Já? A tekl mi u toho nekončící proud slz….nešly zastavit…Večer mi přišla odpověď….v tichu, v hlubokém tichu uvnitř mne….Pochopila jsem….chybělo mi spojení s Bohem…pro mne to nejvyšší…bytí v Já… Dnes bych to nazvala chvilkovým odbočením z mé Cesty…resp. mé dálnice s úskalími na této překrásné Cestě….té jediné Cestě Domů….Nejvyšší a nejkrásnější, co mě naplňuje vším, je mít znovu pocit Lásky Boží….spojení a splynutí s Přítomností Boží….život v ní….Pochopení podstaty bytí….Co je vyššího než žít v JÁ….? Nic mi nedá tolik….nic….Můj syn mi říká: A co ti to dává? Jednoduchá odpověď….všechno…naprosto všechno….to prostě vysvětlit nelze….slova neexistují….Lze vůbec slovy něco takového vysvětlit? Ne…nelze….nutno jednoduše prožít…zažít….být v JÁ….To jediné, nejvyšší, v čem je všechna Pravda a síla je JÁ JSEM…..DĚKUJI ti Bože…z celého mého srdce děkuji a budu děkovat stále….Jsem zpět na Cestě Já Jsem Boží Přítomnosti…..A tobě, Jane, děkuji, že jsi můj učitel….DĚKUJI….NAMASTÉ Alexandra
Tento zážitek jsem neměla původně v úmyslu sem vůbec dávat, aby si třeba někdo nemyslel, že si vymýšlím. Ale nebyl to sen, ani výmysl, ale skutečnost….
Jednoho teplého letního dne, kdy po dešti opět vysvitlo slunce, mě cosi uvnitř mne silou táhlo ven, do přírody…Přírodu od mala miluji, tam je mi vždy příjemně, volně, svobodně, hezky…Šla jsem sama po krásné lesní pěšině a najednou mě zastihl nečekaný prudký déšť. Můj vnitřní hlas mi říkal – otoč se a jdi zpět…šla jsem….déšť přidával stále na síle a najednou stál přede mnou opuštěný velký krmelec, pod který jsem se schovala…Déšť jsem nevnímala jako překážku, nýbrž jako pročistění všeho kolem mne….Bylo mi dobře…jen jsem tam stála a byla….Bože můj….opět ten nádherný pocit jednoty se vším, lehkosti těla a splynutí se vším kolem mne…absolutně vším….Déšť se umírnil a z čista jasna se po lese rozlila překrásná zlatobílá záře…zářící Světlo….déšť padal k zemi ve zlatých proudech…Božský pocit….nelze popsat….pocit Lásky Boží…dokonalý pocit v nitru mého srdce…Světlo jsem vnímala silně uvnitř mne…v srdci…a šířilo se dál…zároveň pocit hloubky ticha, klidu a míru….Pak odkudsi přiletěl překrásný ptáček, sedl si přímo naproti mě…doslova zlatě zářil….jakýsi posel z nebes…byl úžasný a dokonalý…S láskou a jakousi vnitřní vlídností a něhou jsme na sebe upírali dlouze zrak…a jen jsme tam prostě byli….v tichu a kráse přírody….Záře a Světlo se šířilo i přes jemně padající déšť lesem stále dál a dál, jakoby chtělo vše živé obejmout….Toto nelze slovy vůbec popsat….slova nenacházím…,,Po chvíli déšť zcela ustal a já jsem se mohla vydat na zpáteční cestu, naplněná klidem, Božím Světlem a Láskou…..Namasté Alexandra
Neděle 20.10.2024: Moje malé zamyšlení a pocity dnes: V roce 2002 jsem byla zasvěcena svým mistrem reiki a mým dnešním učitelem duchovních zákonů do I. stupně reiki….a postupem času i do stupňů dalších….K reiki jsem se dostala díky mým nekonečným migrénám, které u mne trvaly 17 let…Díky reiki časem zcela vymizely, za což jsem vděčná…..Reiki bylo a je dozajista v mnohém stále nepostradatelné a jedinečné….Jak vnímám reiki dnes? Reiki dnes cítím jako jakýsi odrazový, ale nádherný a skvělý můstek, za který jsem nesmírně vděčná, a to opravdově a z celého srdce a za zasvěcení do reiki mnohokrát a hluboce děkuji….Ale posvátné poselství zákonů té jediné a nejvyšší Pravdy, Hovory o Já Jsem dnes cítím jako jakousi ještě vyšší nadstavbu reiki…jako jedinou a pravou Cestu nás všech Domů….do nejhlubší podstaty všech bytostí naší Planety…. Je však důležité všechny tyto dokonalé zákony Pravdy správně pochopit a ještě důležitější a podstatné je tímto učením stále i žít…. a v Já Jsem Boží Přítomnosti stále i být….
Všichni jsme přece vyjádřením Lásky a Boha na této krásné Planetě….Jak zbytečné je strach mít z této Cesty nikdo netuší, když nepochopí, že Bůh nás nese neustále v náručí…. Pokud se necítím kdykoliv tak, jak bych chtěla a požádám-li o pomoc, cítím Boží Přítomnost…Boží sílu…A už když toto píšu, mám pocit, že se nacházím v jakémsi překrásném prostoru Lásky, tichu, klidu a lehkosti bytí….ve Světle….štěstí….vše těžké se jakoby ztrácí a mizí…. Bože, děkuji ti…..a děkovat budu stále……
A tobě, Jane, děkuji, že otvíráš srdce všem, které na své vysoké duchovní a krásné Cestě potkáváš…. Já děkuji ti, co vše nám denně s trpělivostí a láskou předáváš….Bůh ti žehnej………Namasté Alexandra
Ano je to tak, Já jsem je duchovní nadstavba nejen pro Reiki, ale je to východisko pro veškerý duchovní poznání a život napříč všeho pravdivého. Děkuji Alexandro.
Jan
Čtvrtek 31.10.2024: Dnes mě zaujala a přivedla k delšímu mému zamyšlení jedna z odpovědí Dalajlámy, když se ho ptali, co ho na lidech a lidskosti nejvíc překvapuje….Odpověděl: ,,Lidé. Protože obětují zdraví, aby vydělali peníze, potom obětují peníze, aby znovu získali zdraví, potom se tak znepokojují minulostí a budoucností, že si neužívají přítomnosti a tak nežijí ani v přítomnosti, ani v budoucnosti. A žijí tak, jakoby neměli nikdy zemřít…a potom zemřou bez toho, aby předtím žili,,… Jak trefné a pravdivé….Co k tomu dodat? Dle mne je dobré žít tady a teď, čili v přítomnosti….a ještě lépe řečeno v Boží Přítomnosti….a radovat se z každé maličkosti, z každého okamžiku dne…ctít život, nehonit se za majetkem, protože to ničí pouze a jen pak zdraví….Vždyť to nejcennější a nejvyšší nestojí přece vůbec nic….a to je bytí v Já Jsem….v Přítomnosti Boží….To jediné pravdivé je v nitru nás všech….Umíme si vůbec vážit života?….Žít v jednotě s Bohem?….Proč se zabývat neustále minulostí a vším tím, co bylo, co už nemůžeme stejně změnit? Znova si přitahovat to špatné a utápět se v tom?….to pouze ničí pak další náš život….A při nedorozumění s druhými je také dle mne dobré řešit jen nastalou situaci…netahat do toho minulost….Naučme se přijímat, nesoudit, nekritizovat….naučme se uctívat a soucítit….Nechme se vést Přítomností Boží, která je všude a ve všem….Nepodřizujme se diktátu mysli a různým pochybnostem, kterým poté uvěříme…Co si myslíme, to přece poté i vytváříme…. Myšlenkám dáváme jen my sami energii…a ty se pak zhmotní…čili pozor i na naše myšlenky….A pokud přijde do života něco špatného? Tím se v podstatě snaží do života prodrat a přijít pak dozajista jen něco lepšího…. Žít tady a teď… a uvnitř být svobodní….nenechat se ovlivňovat druhými….nechejme se vést pouze a jen Bohem v nás…. Umíme žít v Lásce?…žít v Bohu?….Štěstí nepramení z vnějšího světa, ale z nás samých…z našich vnitřních postojů………Atd atd atd…..Je toto vše stále pro nás všechny tak složité?… Naslouchejme každý svému srdci….to jediné zná pravdu…..Alexandra
Ano .. děkuji Alexandro.. to vše víme .. ale naráží to na jednu lidskou aktivitu.. a to je mysl. Která velice často rozbouřená ději ve svém okolí a životě jedince neposlušně dále a dále vytváří aktivity, spletě a sítě labyrintů obrazů a myšlenek a její aktivita v ,,podstatě“ nejde ovládnou. Takže my toto vše víme.. ale neumíme to udělat, ovládnout ji.. Ano snažíme se meditovat a číst a chodit do přírody a nerozčiloval se, sportovat a jíst dopamin a mnohé jiné.. ale stejně se v důsledku vyčerpáváme kontrolou a zážitkem vlastní mysli. Zajímá mě tedy jak si uchováváš klid mysli ty? Těším se na odpověď. Jan
Čtvrtek 7.11.2024: Dnes pod názvem: ,,Jak si uchovávám klid mysli já,,: Ano, všichni máme v sobě mraky myšlenek….hlavně díky každodenním mediálním masážím, internetu, reklamám atd…celkově díky tomuto ,,bláznivému,, světu…Myšlenky byly, jsou a budou…. Jak jsem si uchovávala klid v mysli dříve, než jsem poznala Hovory o Já Jsem? Spíše bych měla dnes napsat: než jsem se vrátila po letech zpět na Cestu Domů…do Já….(resp. než jsem se probudila, že)…. Určitě mi pomáhala pro klid mysli jóga, dále pak pobyt na zahradě, v přírodě, výlety do okolí, pěší túry, hodně už i tenkrát mantry, v létě dovolené u moře, plavání a relaxace pod hladinou moře, čtení duchovní literatury, meditace atd atd….prostě jako i leckomu dalšímu….Dnes bych toto vše nazvala spíše jako jakýmisi určitými útěky…po nich následoval návrat do reality…čili to bylo vše jen na chvíli….Myšlenky poté určitě útočily mnohdy víc než dost….A dnes? Po mém návratu na Cestu Domů, do Já se snažím svoji pozornost upínat na Boží Přítomnost, do Já….do nitra svého srdce…protože jen v Já je vše….klid, mír a Pravda…nikde jinde…a toto vše je krása prožít a hlavně procítit….což já považuji za podstatné a důležité….(Ano, i v hlubokých meditacích je možno procítit krásný stav, kdy naprosto všechny myšlenky zmizí a nastane ,,pouze,, prázdnota, která je ale plná vším tím nejvyšším…tam se cítím Doma, tam jsem to já, šťastná a svá….) A bytí v Boží Přítomnosti? Co víc si přát…Boží Přítomnost vnímám dnes jako velice silnou a aktivní sílu, věčnou v každém z nás…a ta, pokud na ni upřu veškerou pozornost, utiší všechny moje myšlenky…moje mysl se zcela zklidní….Takže se obracím do Já, které je věčným proudem vědomí ve mně….Přesměrování pozornosti do Já musí být však dle mých zkušeností silně procítěné a prožité….(nikoliv chápané jen v hlavě)…tak to mám prostě já….Toto bytí v Já ovládne pak mysl a dojde u mne k pocitu sjednocení se a propojení se vším…..což je překrásný stav bytí…..Negativní pocity mohu poté v tomto stavu zcela opustit….Tomuto všemu, co tu popisuji, je dle mne nutné hlavně uvěřit, nemít žádné pochyby, protože ty by pak vše rozbily, zbořily…. Kdykoliv u mne vyplují na povrch během dne negativní myšlenky, špatné vzpomínky, zlé vize…sny a představy, hluboce a s úctou se tomu uvnitř sebe pokloním a nechávám to tam, kde to vzniklo, kam to i patří…čili to nepitvám a nezabývám se tím, abych dané neživila, nevracela do současnosti a nevnášela do toho znova energii….Pokud se objeví negativní myšlenky, nechávám je projít, proplout a nezabývám se jimi, jako tomu bylo dřív….Spíš dnes myšlenky více pozoruji…Přijde-li problém, překážka, nemoc apod., použiji vše poznané, naučené a pochopené…tedy např. i některou z tak geniálních vět Hovorů o Já Jsem…a požádám o rozpuštění či spálení toho negativního….Snažím se dnes nebojovat, jako tomu bylo vždy dříve, nerozebírat proč to a proč ono, ale nechávat to Bohu, snažit se přijímat a brát vše tak, jak je to dané…protože Boží Přítomnost je dokonalá, všudypřítomná a je v neustálé činnosti…. Vše přece musí být i v Božím řádu….Pokud se mě snaží někdo rozhodit a vrátit zpět tam, kde jsem byla dřív, resp. chce, abych byla stejná jako dřív, nechávám myšlenku a tento problém dotyčnému, požehnám mu a vrátím se zpět do Já…. Žehnání, úcta, soucit a jiné by myslím si chybět v životě nás všech nemělo….
Závěrem bych řekla asi toto: Děkuji za vše poznané, za vše pochopené a především za tuto požehnanou Cestu nás všech Domů…..Všichni se jednou setkáme v Bohu….o tom jsem přesvědčená…..
Snad jsem ti, Jane, odpověděla alespoň zčásti na tvoji otázku tak, jak to vnímám a prožívám já sama dnes….Vím, že jsem tě mnohdy ,,bombardovala,, dotazy, když jsem si se sebou nevěděla rady, kdy jsem se cítila rozhozená, bezradná, bezmocná, zoufalá a tak podobně….Ono je stále se čemu učit….Člověk se učí v podstatě celý svůj život…..a duchovní cesta není vždy tak zcela jednoduchá, jak se na první pohled zdá a jak jsem si zpočátku myslela i já……Tímto ti Jane znova děkuji, že jsi mým průvodcem a mým trpělivým učitelem….Děkuji ti znova za vše…Bůh ti žehnej…..Alexandra
Děkuji Alexandro za skvělý popis jak si uchovávat pozornost na Já jsem a upřednostňovat tuto sílu v sobě a ve svém světě. Můj největší objev je v pochopení, že zlatá střední cesta, neboli cesta středem je možná pouze a jen tehdy pokud mám veškeré děje v sobě i vně v úctě. Tedy pozorovat co se právě děje, zaujmout k tomu úctu a velet té Já jsem Přítomnosti ,,určité konání“. Zatím nejuniverzálnější je Já jsem boží přítomnosti požehnej toto svou dokonalostí. Takže Alexandro teď už jen stále praktikovat, až se vše stane Jen a jen Boží přítomností Já jsem a nebude potřeba žádné praxe…. Já jsem.
Bůh ti žehnej. Jan