Konec projevu 16. str. 81-82. O obchodování s Bohem, o modlitbách i pouze o uctívání. O tom, že síla není v penězích, ale v Já jsem, o zdržování v růstu jinými osobami, věta Já jsem čirý duch boží.
Rozprava o Já jsem 4.4. 2022
autor: Jan Rychlík | Dub 4, 2022 | Blog, Rozprava o Já jsem | 1 komentář
1 komentář
Vložit komentář Zrušit odpověď na komentář
Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..
Dnes bych můj příspěvek nazvala: Návrat do mého srdce….Mám krásného syna, kterého jako každá matka miluji…. A protože se blíží čas naší společné dovolené, uvědomila jsem si ve spojitosti s ní (- ale i mnohému dalšímu v mém životě zažitém…) to, kam mne vede moje srdce doopravdy….nejsilněji….nejvíc….Syn je prostředím, kam poletíme, doslova unesen…a dnes a denně o tom neustále mluví…je toho plný…Naprosto ho chápu, byla jsem stejná….žila jsem dovolenými, zážitky z nich a pochopitelně i z jiných aktivit mého života i já….Ale dnes? Dnes mně to silou přitahuje zcela jinam…Domů, do mého srdce, mého Já….Někdo by si toto mohl vysvětlit tak, že se netěším, nebo že je to věkem….to ne, určitě se těším, moře a podmořský svět miluji, mám ráda cestování a poznávání jiných zemí, jejich zvyků, jiných krajů, krás přírody a tak dále….Vím, že zážitek to bude určitě krásný…ale chci tímto říci, že se už nenechávám unést…i při poslechu syna zůstávám kde jsem, ve středu bytí…v mém srdci, v Přítomnosti Boží…protože tam se cítím být sama sebou, tam jsem Doma….v jádru svého bytí…..v Já Jsem……Tam je vše, naprosto vše….to nejvyšší….tak to prostě dnes cítím já….A taktéž i vím, že v Boží Přítomnosti si přeji žít stále…neustále….Bože, děkuji ti…..Alexandra