Před nedávnem jsem psal, jaký v nás vládne odpor ke slovu Bůh. Mezi tím jsem potkal jednu svou známou a když se zeptala, jak vyléčit svou dceru, řekl jsem jí, s pomocí Boha. Ani se neptejte, kam mě poslala. Ano akutní stavy a vše, co může součastné léčitelství a medicína udělat, nechť je provedeno, pokud to má smysl, ale ta největší síla je Bůh. Přirozeně totiž víme, že je opravdu dobré, když v zádech máme někoho skutečně silného. A tak se snažíme si záda krýt, dobrým známým doktorem, politickou stranou a ti nejchytřejší organizací s Bohem. Nepřestávej, prosím, číst bude to zajímavější!
Stavím konstelaci na zdraví. Stojí zde nemocný (zadavatel ), lékař, vědecké poznání, různé léky, navrhované ošetření, zdraví . Ani jedno nezpůsobuje v konstelaci zdraví. Další stupeň jsou rodina, otec matka, rody, partneři. Nemoc se stále vrací a drží se nemocného. Ptám se : „Věříš v Boha? “ …“Ano, trošku“…“A jak si ho představuješ?“…“Jako světlo, zdroj, nekonečno.“ …“Dobře, postav svého Boha.“ Nemocný staví Boha. Nemoc v konstelaci zpozorní, ale směje se nemocnému přímo do tváře. Se slovy : „Ale vždyť ty mu nevěříš,“ se staví mezi nemocného a Boha. Radím nemocnému, požádej o zdraví a rozpuštění připoutanosti na nemoci. „Bože, prosím, dej mi zdraví a rozpusť ve mě moji připoutanost k nemoci.“ V prostoru je cítit proudění energie a v těle příliv tepla. Nemoc padá na kolena a plazí se stranou. Nyní již „mocný“ se dívá na Boha a usmívá se. Je mu zřetelně lépe. Léky začínají zabírat, přistupují blíže. Lékař získává sílu. Vše se uzdravuje.
Konstelace na partnerství. Zástupci partnerů stojí v prostoru a neustále na sebe útočí. Jsou jak pominutí . Ptám se, zda to hrají. „Nemůžeme to zastavit,“ zní odpověď. Hledají na sobě chyby, jsou podráždění, mají očekávání. Nekonečné drama každodenního života. Stavím do prostoru zástupce Boha. A nabádám je, aby požádali o pomoc. Situace se uklidňuje. Muž začíná nabírat jistotu a sílu, partnerka se staví vedle něho. Dívají se před sebe a drží se za ruce. Během 4 minut nepředstavitelná změna a obrat. Není to možno myslí uchopit a zdůvodnit. Ale je to tak. Všichni jsme fascinovaní změnou a obratem. Zadavatelka se staví do konstelace. A ptá se : „To jako má být vyřešeno? Jo?“ Stojí tam dvě minuty, nikdo nic neříká.. tvář se jí rozjasňuje a pak šeptá :“Tak jsem si to vždy představovala.“ Konec diskuze.
Mohl bych pokračovat. Ať se jedná o peníze, rodinu , vztahy, zdraví. Všude, kam v konstelaci zavoláme Boha – to větší, vše se uzdravuje, napravuje. Je to fascinující. Trvalo mi 10 let než jsem v konstelaci došel do tohoto bodu. Kdykoliv Boha postavím, proudí energie, neuvěřitelná síla a láska naplňují prostor. Ale jen tehdy, pokud si to přejeme. Jinak je tichý svědek našich příběhů. Po stovkách podobných konstelací si vlastně, já pochybující a vše si prověřující člověk, dávám otázku : „Proč mu vlastně nevěřím a proč vše prověřuji?“ A vidím manipulaci, nepochopení nejasnost, útok, majetek, církve, války, bolest. Ale to není Bůh, to vše je člověk. Znova se stavím před Boha, poklekám a zpovídám se mu přímo ve svém srdci. Naplňuje mě teplo a vděčnost. Naplňuje mě spojení, On sám. Nyní již vím, že si za sebe postavím tu nejmocnější sílu světa. To největší, nejpodstatnější, to nevznešenější a nejlaskavější. Nemusím mu říkat Bůh. Toho slova se trochu bojím. Ale Jemu rozumím a cítím Ho. A jeho Jediného, zdroj všeho, podstatu všeho, světlo nejčistší a oslnivého jasu si do života všedního beru s plnou úctou a vděčností, že mohu.
Ano, potvrzuji, v konstelaci vždy téměř neřešitelnou situaci pomůže projasnit síla vesmírného zdroje. Mnohokrát mi ukázala cestu, velmi za to děkuji. Eva