SLOVO BŮH (REALIZACE BOHA V SRDCI nebo lépe JEHO REALIZACE VE TVÉM SRDCI)
Slovo bůh je naplněno pro současného Čecha pocitem něčeho nečistého, poskvrněného, nebezpečného a tedy nepříjemného. Je spojeno s manipulací, podřízeností, vinou, tíhou a obrovským utrpením. Je z něho vymýcena spontánnost a radost. Je spojeno s církví, hlavně jejím konáním v minulosti, válkami ve jménu božím a církevními procesy a nebezpečím vymývání mozku různých náboženských skupin-sekt. Většina lidí se mu spíše snaží vyhnout, klopíme oči, cítíme vinu a začínáme se trochu vnitřně pochechtávat, když někdo mluví o bohu. Všeobecně považujeme tohoto člověka za slabého, který hledá oporu. A v důsledku toho hrajeme toho silného, který boha vlastně vůbec nepotřebuje. Snad se dá říci, že toto je většinový postoj, i když si jasně uvědomuji, že vedle této skupiny je zde obrovská skupina věřících a hledajících. Musím také zmínit obrovský rozdíl ve vnímání krajin. V Čechách jsou kostely prázdné, na Moravě poloprázdné a víra je spíše radostí, na Slovensku jsou plné, ale bůh je zde tvrdě trestající.
A naproti tomu, mezi těmito věřícími a spirituálně hledajícími existuje obrovská názorová rozpolcenost v tom, co je bůh, jakou cestou jít, která cesta je bezpečná atd., která často ústí v nesnášenlivost, napadání a v konci v krvavé války táhnoucí se tisíciletími.
Když na svých kurzech používám slovo bůh, většina z přítomných se mi přizná, že je to pro ně nepříjemné. Žádají po mně, abych jej nahradil jiným slovem, třeba zdroj, nebo primární inteligence, nebo počátkem všeho atd.. ,,Kostely jako stavby nesou své energetické a duchovní poselství, ale jakmile přijde farář a začne kázat o hříchu a vině, odcházím,“ to mi řekla jedna účastnice. Jsme schopni většinou cítit posvátnost místa a prostupující klid i lásku, ale s bohem tak, jak je nám tradičně předkládán, nechceme nic mít. Posledním rokem se na mých kurzech rozvinula přítomnost Božského zdraví. Energie prapůvodní boží představy o lidském zdraví. O našem zdraví v širší, celostní podobě. Byl jsem nadšen, okouzlen a fascinován možnostmi, jež se před skupinou i přede mnou samým otevřely. Léčivý potenciál této energie je bezbřehý. Účastníci kurzu byli okouzleni a uzdravováni stejně, jako já. Většina z nich nakonec došla do zasvěcení a v součastné době s touto energií pracují. Nicméně reakce ,,publika“ , hledajících je v podstatě nulová. Z pořádaných pěti přednášek jsem tři rušil a na zbylé dvě přišli celkem čtyři lidé. Naopak aktivity evokace energie přítomnosti, což není nic jiného než vnímání boží emanace, tedy přítomnosti boží se pravidelně zúčastňovalo 10 – 20 lidí. Toto vše jednoznačně ukazuje na vnitřní konflikt s bohem. A je zřejmé, že hledáme novou cestu. Novou cestu, jak se přiblížit k bohu a přitom ho nenazývat bohem. Jak nalézt osobního boha, jak nalézt osobní rozhovor s ním, jeho podobu v sobě a nikde jinde kolem nás. Egoisticky hledáme pouze svého boha. Nehledáme boha náboženských skupin, protože s náboženskými skupinami, s náboženstvím a jejich bohem máme konflikt. Ale boha hledáme. Říkáme, že bůh je všude a tedy i ve mně, a tedy jsem bůh. Ale neumíme se vyrovnat s tím, co jako lidé – bůh, zažíváme.
Ego vzniká ve chvíli, kdy se naše vědomí já ztotožní (přivlastní si) s nějakou myšlenkou, pocitem, emocí nebo, když si něco přivlastníme ve smyslu ,,to je moje“. Ego je ve svém pravém smyslu destruktivní struktura, která lpěním na výše uvedeném, způsobuje bolest, boj a vnitřní destrukci člověka.
A porozumění tomuto vnitřnímu osobnímu prostoru, rozpoznávání, co jsem já a co ego, je základní práce pro to sjednocení se s tím nejvyšším, co neumíme popsat, uchopit, udržet ani vidět. A tedy pro to, pro co je skrze tisíciletí vžit pojem bůh. Bůh, který nemá nic společného s náboženskými skupinami ani s náboženstvím, ale je láskou spjat s člověkem a je schopen se v člověku realizovat ve chvíli, kdy plně opustí ego. Bez této osobní práce, bez tohoto oproštění není cesty domů, k lásce ani k uzdravení.
Škola osobní transformace tuto cestu nabízí. Není to škola, kde budeš sedět v lavici a psát si poznámky, naopak, budeš zde zážitkově zkoumat a pouštět svoje konkrétní překážky a bloky, které ti brání v zažívání života v plné kráse a kreativitě boží přítomnosti. Vše je zde. Je zde přítomnost, zdraví, láska i hojnost. Je tu bezbřehý úžas. Jen se otevřít a zažívat dary. Boha zde zažívat.
S úctou Jan Rychlík – Ananda Shuruthi